Historie Květnova

O původu kostela na Květnově nejsou doklady. Jen pověst vypráví o malém pasáčkovi, který při shánění dobytka zaklel a nějaký hlas z křoví jej napomenul. Když křoví rozhrnul, našel tam malou sošku Panny Marie. Donesl si ji domů a schoval ve své truhle. Soška však do rána zmizela a druhý den ji našel opět v křoví. To se několikrát opakovalo. Když se to lidé ze vsi dověděli, rozhodli se postavit ve vesnici pro sošku kapličku. Ale i dovezený stavební materiál přes noc zmizel a ráno našli vše na místě, kde pasáček našel sošku. Kapli tedy postavili tam. To se prý stalo v roce 1342. Roku 1592 je o kapličce již ověřená zpráva – Adam z Lobkovic a jeho zbožná manželka Margareta darovali kapli mešní roucho, na němž bylo vyšito jméno a znaky dárců a letopočet. Postupnými úpravami a rozšiřováním kaple vznikl kostel tak jak ho známe dnes. Na rozšiřování kostela se podíleli zejména významní lidé tehdejší doby, ale i lidé obyčejní, kteří byli na místní dominantu patřičně pyšní. V 16. století, kdy se v kostele konala první bohoslužba a došlo zde k zázraku znovunabytí zraku u jednoho slepce, stal se kostel Panny Marie v Květnově poutním místem.

Početná procesí mířila do Krušných hor k poutnímu kostelu Panny Marie na Květnově, ležícím na pahorku, částečně porostlém listnatými stromy. Tomuto poutnímu kostelu vděčila obec za to, že byla známa i za hranicemi nejen okresu, ale i státu. V době konání poutí byly v okolí kostela a podél cesty postaveny nespočetné boudy pro kramáře s nejrůznějším zbožím. Na návsi bylo možné vidět různé lidové atrakce pro obveselení.

Dne 31.3. 1784 a znovu 26.7. 1785 se jednalo o uzavření kostela (jako u mnoha jiných v té době) a o přenesení milostné sošky do kostela v nedalekém Blatně. Právě tehdy vypukla v Chomutově epidemie tyfu, která způsobila značné ztráty na životech a lid se proto začal velmi intenzivně modlit a konat poutě na Květnov. A to i přes částečnou zdrženlivost duchovenstva, přes varování s poukazem na tehdejší platné zákony i přes zákazy ze strany místních úřadů. Zbožný lid byl přesvědčen, že vroucími modlitbami na omilostněném místě si vyprosí osvobození od nakažlivé nemoci. V týdnu Navštívení Panny Marie bylo v květnovském kostele napočítáno 8.000 věřících u svaté zpovědi a svatého přijímání.

Na doporučení místních úřadů vydala dne 6. srpna 1807 zemská vláda dekret, dle něhož směl kostel na Květnově zůstat otevřený. Byla ale dána podmínka, že obec Květnov se musí starat o udržování kostela. Roku 1813 v Chomutově opět vypukla nakažlivá nemoc, kterou tam dovlekli zranění vojáci. Město se proto zasvětilo Panně Marii Květnovské a na 1. neděli adventní putovali odtud v mimořádném procesí do hor. Dne 10. srpna 1814 na úřadě Červeného hrádku za přítomnosti císařského komisaře, blatenského faráře, šesti představitelů kostelního sboru a několika hodnostářů byl květnovský kostel odevzdán svému původnímu určení s dříve už naznačenou podmínkou. To se vše dělo slavnostním způsobem a šesti tehdejším obcím, které měly ke Květnovu patronátní právo, byl kostel předán do vlastnictví. Roku 2008 byl kostel darován děkanství v Jirkově.